Pro vyhledávání je nutné zadat minimálně 3 znaky

Nákupní košík je prázdný

Znaky plného nabití autobaterie

Při nabíjení mimo vozidlo se autobaterie považuje za plně nabitou, jestliže všechny články stejně intenzivně plynují, hustota elektrolytu je ve všech článcích 1,28 kg/I.
U plně nabité autobaterie se i přes pokračující nabíjení nemění po dobu 2 - 4 hodin její napětí a hustota elektrolytu. Po odpojení od nabíječky autobaterií na 1 - 2 hodiny a po jejím opětovném připojení dochází do 30 s k okamžitému plynování elektrod obou polarit.

Praktické porozumění olověným kyselinovým autobateriím

Provedení olověných autobaterií. Desky z odlišných kovů jsou ponořeny do elektrolytického roztoku, který se skládá z kyseliny sírové a vody. Tyto jsou od sebe izolovány propustným nevodivým materiálem, který umožňuje přenos iontů. Přenos iontů nastává během vybíjení nebo nabíjení autobaterie. Během vybíjecí periody se kyselina sírová čerpá z elektrolytu do pórů desek. To snižuje specifickou hmotnost elektrolytu a zvyšuje koncentraci vody. Během opětného nabíjení se tato činnost obrací a kyselina sírová se odčerpává z desek zpět do elektrolytu, čímž zvyšuje specifickou hmotnost.

Během vybíjení se usazuje na deskách autobaterie síran olovnatý. Ačkoliv je to běžný stav během vybíjení autobaterie, vyžaduje se včasné nabíjení pro uvolnění síranu olovnatého zpět do elektrolytu. Bez včasného nabíjení síran olovnatý v usazování pokračuje. Pokud toto nastane, je pravděpodobná permanentní ztráta kapacity nebo totální zničení autobaterie. Zatímco nastane sulfatace, uvnitř autobaterie se projeví ve vybitém stavu řada dalších škodlivých vlivů.

Během snížené specifické hmotnosti elektrolytu vzroste vliv koroze na olověné desky a můstky uvnitř autobaterie. Typickým výsledkem koroze desek je postupné snížení výkonu a následně zničení autobaterie. Koroze spojená s vnitřními svařovanými spoji a můstky může vést v mnohých případech k náhlému výpadku autobaterie. Zkorodované spoje mohou mít dostatečnou kapacitu na přenos nízkého výkonu k napájení např. světel a přístrojů, ale již nedostatečnou pro velký vybíjecí startovací proud. Tento korozivní účinek může také způsobit rozpouštění olova v roztoku. Jiný stav, který se pravidelně opakuje ve vybité autobaterii, je promrzání. V hluboce vybité autobaterii má elektrolyt redukovanou specifickou hmotnost a vysoké procento destilované vody v kyselinovém roztoku. Během tohoto stavu může autobaterie zamrznout. Elektrolyt nabité autobaterie nezamrzá ani při teplotách nižších než -40 °C.

Hluboké vybití autobaterie může být způsobeno množstvím příčin, ale převládajícím důvodem je nedbalost. Proto mějte na paměti, že velice důležitý je periodický nabíjecí plán autobaterie.

Zatímco udržování autobaterie v plně nabitém stavu může pojistit její optimální životnost, přebíjení může významně tuto životnost zkrátit. U konvenčních typů autobaterií, které mají přístupný prostor článků se vyžaduje periodické doplňování destilované vody. Nízká hladina elektrolytu, která vystavuje olověné desky účinkům vzduchu může způsobit trvalé poškození autobaterie. Proto je nutné udržovat úroveň hladiny elektrolytu nad minimální čarou vyznačenou na autobaterii a na maximální čáře (nebo pod ní). VRLA autobaterie (s kyselinou regulovanou ventilem) se udržují stejným způsobem s výjimkou doplňování destilované vody. Po první aktivaci se autobaterie trvale utěsní a nikdy se již nesmí otevřít.

Pokračujte na naše další články věnované autobateriím:

Autobaterie Nekvinda:

Nahoru Přihlásit